katarina@modry-mauricius.cz
+421 948 759 074
Námestie 1. mája 9, Bratislava 811 06
v pondělí 25.11. od 09:00 do 17:30
Když jsem v září roku 2015 absolvovala služební cestu na Maurícius, po návratu jsem si byla téměř na 100% jistá, že se sem musím vrátit. Tak se i stalo a 19. března 2017 jsem nasedla na letadlo Emirates a vydala se na zaslouženou dovolenou.
Let opět velmi příjemný s Emirates, tentokrát jsem odlétala z Vídně a už v letadle se nemohla dočkat zeleného prosluněného Maurícia. Po náročném letu nás Maurícius přivítal zataženou oblohou a deštěm. Stále jsem si opakovala: „Neboj, jakmile vás řidič odveze na pobřeží, nebude po dešti ani památky“. A tak se skutečně i stalo. Celý pobyt nás provázelo jen slunečno a tropické teploty nad 30 stupňů.
Naší první zastávkou byl hotel Zilwa Attitude na severním pobřeží ostrova. Nemohla jsem se dočkat dechberoucího pohledu na skálu Coin de Mire, který se Vám otevře ihned po příchodu do hotelu. Na přivítanou jsme dostali vlhký ručník a drink z lemon grass a už jen pár minut počkali, až nás doprovodí do pokoje. Bydleli jsme v klidnější části hotelu v pokoji Couple Junior Beachfront Suite, který se nachází v přízemí. Pokoj byl rovněž vybaven pohovkou a zařízenou terasou. Vše bylo vybaveno velmi tradičně, v kreolském stylu.
Zakoupené all inclusive přišlo vhod hned po příletu – osvěžili jsme se místním výborným pivem z minibaru a zamířili na oběd do plážové restaurace Lor Disab. Pochutnali jsme si jak na místních specialitách, darech moře ale i na mezinárodní kuchyni – těstovinách a pizze a plní sil jsme se vydali relaxovat na pláž.
Voda u Zilwy je mělká, což mně naopak vůbec nevadilo, ráda v moři jen tak relaxuji a ležím na vodě a že si až tak dobře nezaplavu, nebylo žádnou překážkou. Na večeři jsme se vydali do hlavní hotelové restaurace a poté poseděli až do pozdního večera na výborném koktejlu.
Druhý den se nesl ve stejném duchu – tedy hlavně relax a odpočinek. Před obědem jsme se potkali s naší delegátkou Pavlou a objednali u ní výlet – procházku se lvy v Casela parku, ale o tom až později. Odpoledne jsme se vydali na výlet loďkou s proskleným dnem a obdivovali korál a barevné rybky. Po výletě jsme si zašli do stánku s lokálními specialitami nazývaného Taba-J. Ochutnali jsme smaženou zeleninu v těstíčku, chilli bites a palačinky. Večer jsme opět strávili u koktejlu, ovšem nyní u druhého baru, který má tvar tradiční loďky a leží na pláži.
Poslední den v hotelu jsme strávili opravdu stylově, jako praví ostrované. Na oběd jsme se přesunuli na ostrov Gran Zil, kde během oběda probíhá grilování. Před obědem jsme celý ostrůvek prozkoumali a našli opravdu krásné místo pro svatební obřad. K obědu nám hrál hotelový kytarista známé, ale i místní a francouzské písně a příjemně naladěni, nejen po místním výborném rumu, jsme se vydali zpět na hotel. Večer jsme si pochutnali v restauraci Tadka, která nabízí indické speciality. Já jako fanda indické kuchyně jsem si opravdu moc pochutnala.
Ráno po snídani na nás čekalo opravdové dobrodružství. Pro naše cesty na následující 3 dny jsme měli zamluvené auto, čekalo nás tedy ježdění po levé straně silnice. Na jízdu vlevo jsme si zvykli a nic nám tedy nebránilo vydat se na nákupy do nedalekého městečka Grand Baie. Prošli jsme se kolem přístavu plného malých lodiček a zamířili na tržnici. Kromě koření a oblečení jsme také objevili drobné suvenýry pro rodinu, nakoupili jsme tedy magnetky, dřevěného Doda – symbol Maurícia, občerstvili se čerstvým džusem a odjížděli na oběd směr hotel Ravenala Attitude.
V hotelu jsme prozkoumali všechny restaurace a bary, hotelové pokoje, které jsou krásně prostorné a září novotou. Prohlédli jsme si rovněž hotelové lázně a zastavili se na povinné zastávce u baru – na rum. Tentokrát jsem ochutnala kávový a byla jsem více než spokojena. Z 10-ti hotelových restaurací jsme si na oběd vybrali japonskou Lime. Servírují v ni sushi a na stůl vám ho přinesou opravdu stylově – v námořní lodi a jako bonus dostanete krevety v těstíčku.
Po obědě nás čekala další zastávka – hlavní město Port Louis. Prošli jsme se kolem vody a zamířili jsme k muzeu Blue Penny, kde se nachází slavná známka Modrý Maurícius.
Naším dalším útočištěm na několik dní se stal hotel Trou aux Biches Beachcomber.
To, čím je tento hotel výjimečný, je jeho nádherná dlouhá pláž a opravdu krásná tropická zahrada. Jelikož jsem tento hotel při mé poslední služební cestě vynechala, o to víc jsem se na něj těšila. Pláž byla snad ještě delší a oceán modřejší než jsem viděla na fotkách od kolegů. Tropická zahrada vás úplně okouzlí a ze zeleně kolem načerpáte energii a klid na několik dní dopředu.
Na večeři jsme se vydali do hlavní hotelové restaurace, byl asijský bufet, takže jsme si pochutnali na několika druzích sushi a ryb a těšili jsme se na ráno, až si pořádně užijeme hotelové pláže, která je ne nadarmo považovaná za jednu z nejkrásnějších na ostrově.
Po probuzení jsme si vyzkoušeli venkovní sprchu, která byla součástí naší suite a po snídani se vydali odpočívat na pláž a nabírat síly na náš odpolední program – procházku se lvy. Nasedli jsme tedy do zapůjčeného auta a za necelou hodinku jsme již byli v parku Casela.
Vstupenku jsme již měli zaplacenou přes delegátku, vyhnuli jsme se tak frontám a rovnou si to zamířili přímo k turniketům a za krátký čas jsme již byli v parku. Prošli jsme si klece s ptáky, sklouzli se na klouzačce (doporučuji ale opravdu jen milovníkům adrenalinu) a přes ohrádku s obrovskými želvami jsme došli až k safari, kde jsme měli ještě půlhodinu na porozhlédnutí se kolem. Čekání nám zkrátila malá lvíčata, která se mezi sebou kočkovala a byla atrakcí pro všechny návštěvníky. 30 minut uplynulo jako nic a my už po chvíli kráčeli vedle bílého lva. Zážitek to byl opravdu neopakovatelný.
Po návratu do hotelu na nás v restauraci čekal francouzský bufet a my se jen těžce s tímto hotelem loučili. Další den nás opět čekaly výlety po ostrově a přesun na jih Maurícia.
Den jsme začali výbornou snídaní v Trou aux Biches, poté jsme se s hotelem rozloučili a odjížděli směr jih ostrova. Nejprve naše cesta mířila k hoře Le Morne, nemohli jsme se nechat ujít pohled na tento krásný a slavný vrchol z bělostné pláže. Udělali jsme pár fotek a mířili do oblasti Chamarel k nejfotografovanějšímu místu na ostrově – k vulkanické vyvřelině nazývané Sedm barev země. Po cestě jsme ještě zastavili u vodopádu a měli jsme štěstí, nebyl vyschlý, možná také díky dešťům, které postihly ostrov necelý měsíc před naší cestou. Po cestě do hotelu Shandrani jsme se ještě zastavili v parku La Vanille, kde mají obří želvy a také krokodýly. U želv je možné zakoupit několik trsů listů a nakrmit je. Je to skvělý zážitek nejen pro děti, ale i pro dospělé. Park La Vanille jsme prošli a kromě želv jsme se nejdéle zdrželi u krokodýlů, kteří nás několikrát vylekali nečekanými pohyby.
Příjemně unavení a okouzlení Mauríciem jsme se přesunuli do hotelu Shandrani, kde už jsme měli v plánu jen relaxovat a nachytat trochu energie ze sluníčka.
Na hotel jsem se opravdu těšila a věděla jsem proč. Každý si zde totiž přijde na své. Hotel má 3 pláže a každá je úplně jiná. Pokud chcete klid, liduprázdnou pláž a zaposlouchat se do šumění moře, jdete na Wild beach. Na této pláži, jako jedné z mála na Mauríciu si zde užijete i vlny, nicméně nejsou nijak vysoké a i přes ně se dá v moři krásně plavat. Druhá pláž je zase klidná s mělkou vodou, ideální tedy na relax v moři. Pokud rádi poznáváte podmořský svět, na této pláži si rovněž přijdete na své. Již od břehu se dá šnorchlovat a uvidíte pěkné rybky. Jestli máte relaxu u vody už dost, navštivte třetí, poslední pláž, která je hned u hlavního hotelového bazénu. Boat house nabízí širokou škálu vodních sportů, vyzkoušet můžete vodní lyže, šlapadla, kajaky, windsurfing nebo jachting apod.
Rovněž co se gastronomie týče, má hotel co nabídnout. Kromě hlavní hotelové restaurace, která podává v době snídaní a večeří bufet, jsou v hotelu ještě další 3 restaurace. V jedné z nich si pochutnáte na mezinárodní kuchyni, v druhé na asijské a v poslední na italské kuchyni. Všechny restaurace jsem vyzkoušela a ve všech jsem byla maximálně spokojená a to si dovolím říci, že jsem opravdu náročný strávník.
S Mauríciem jsme se rozloučili v odpoledních hodinách, odlétali jsme v 16 hodin a v Dubaji nás čekalo 10-ti hodinové čekání. Do Dubaje jsme přiletěli kolem půlnoci, nabízela se tedy možnost rezervace letištního hotelu. Reprezentant na náš čekal už při výstupu z letadla a ani jsme se nenadáli a už jsme stáli před hotelem. Na recepci během minuty vyřídili náš check-in a doprovodili nás na pokoj. Zvolili jsme si čas odhlášení z hotelu a my se mohli pohodlně vyspat na náš následující let zpět do Vídně. Musím uznat, že tato varianta s přespáním v letištním hotelu mi přišla jako daleko příjemnější řešení, než návazný let.