Již mnoho let sním o tom, že se podívám na safari a projedu si všechna ta místa, která prostě musíte jednou za život vidět. Na konci dubna se mi konečně naskytla příležitost a mohla jsem využít nabídku naší partnerské společnosti Tanganyika. Program zněl více než lákavě, tak jsem si sbalila svůj kuřík a vyrazila. Let jsem si naplánovala s KLM z Prahy přes Amsterdam. Krátký evropský přelet a pak přímý let až do Kilimanjara - celá cesta trvala cca 12h. Až na to, že v letadle byla extrémní zima, tak bylo vše perfektní. Skvělý servis i jídlo - mohu s klidem doporučit.

Já a několik dalších účastníků expedice dorazilo o den dříve na letistě Kilimanjaro. Po příletu musíte projít pasovou kontrolou, kde zkontrolují, zda máte online vízum. Pokud ne, zakoupíte si ho na místě za 50 USD (stejná cena platí i pro online). Fronta na přepážku s online vízy a bez je úplně stejná a online víza průchod neurychlí. Na letišti již čekal náš budoucí celotýdenní řidič Joseph a odvezl nás do Arushi, kde jsme se ubytovali v Arumeru Lodge. Je to jedna z lodgí patřící přímo společnosti Tanganyika.  V resortu volně pobíhají malý dikdikové (nejmenší antilopa), kočkodani, veverky a spoustu dalších neškodných zvířat. Pokoje jsou jednodušše zařízeny a hotel slouží především na 1-2 nocové přespání na začátku nebo konci tour.  Druhý den ráno jsme navštívili zázemí Tanganyiky, která sídlí asi 5 min odtud a seznámili se se zaměstnanci. Poté jsme měli prohlídku místních kávových plantáží a výrobnu kávy. Náš průvodce zde žije a vzal i k sobě domů, kde jsme viděli skoro až do "kuchyně". Na pozemku má vlastní banánovou a kávovou plantáž. Na konci prohlídky jsme ochutnali kávu přímo v pražírně. Odpoledne nás pak čekalo pěší safari v Arusha rain forest. Nad hlavou Vám poletují v korunách stromů guarézy a nepřeberné množství ptáků. Na úvod to bylo nadmíru pěkné. :)

Druhý den ráno se k nám připojil zbytek skupiny a byli jsme ready vyrazit - 5 Francouzů, 3 Němky, 1 Ital a já. První cesta vedla do NP Tarangire. Ten je známý výskytem tzv. stromových lvů a stád slonů. My jsme zde byli v období dešťů, což znamená, že vegetace je krásně zelená a sem tam sprchne, ale především je zde nejméně turistů z celého roku. Na oběd jsme se zastavili v Tarangire Safari Lodge - jedna z prvních lodgí v NP, která leží na kopci a je zde perfektní výhled na řeku Tarangire. Dalekohledem jsme pozorovali koupající se buvoly nebo žirafy a slony na louce. Poté jsme přes park pokračovali na noc do Maweninga Camp. Všechny stany jsou nyní po renovaci a mají nové koupelny. Nejsou zde zděné budovy, jen stany. Pro mě osobně to byla první zkušenost spaní ve stanu, tak si na to člověk musí zvyknout - slyšíte všechny zvířata venku, ale pro mě osobně to byl skvělý zážitek. 

Ráno jsme se šli podívat na sesterský kemp Ormatai Rock - je to několik nových velkých prostorných stanů, ideální pro novomanžele nebo pro páry. Po snídani na zdejší terase jsme se vydali na naši další cestu směrem na Karatu a Ngorongoro.  Hned po odjezdu z hotelu stavíme na prašné cestě skrz park, kde leží skupina lvů vyhřívající se na sluníčku. Nelze je objet, tak čekáme, až je to přestane bavit a můžeme pokračovat. Cestou vidíme stáda slonů, mnoho antilop, ale i několik levhartů zavěšených na stromech, které lze spatřit jen dalekohledem. K večeru jsme pak dorazili do Bashay Rift Lodge. Je postavená také na kopci na okraji Ngorongoro kráteru. Některé vilky jsou v zahradě, jiné zase na hřebeni s výhledem do krajiny. Zde je k dispozici i bazén a masáže. 

Brzy ráno jsme odjížděli na celý den kráteru Ngorongoro - jak jsme se dozvěděli hned na začátku, z geologického pohledu to není kráter ale kaldéra. V období dešťů je to neskutečně nádherný kus země. Všude zeleň, porostlé srázy bývalé sopky a dno plné zvířat, vodních ploch, ptáků...mohla bych tady přehlídku zvířat vypisovat týden a nedostala bych se nakonec. Pro některé je možná překvapení, že zde vedle sebe najdete jak býložravce, tak i skupiny šelem. Antilopy před lvy neutíkají a vše plyne tak nějak v poklidu. Hodiny a hodiny jsme zde projížděli, zastavovali, fotili a kochali se tou krásou. Krátce po 12h nás čekal tzv. bush lunch. Zaměstnanci kuchyně z Bashay Rift přijeli, postavili stan, stoly, židle a především připravili nejlepší oběd, co jsem v Africe jedla. V provizorních podmínkách ugrilovali několik druhů masa, připravili skvělé saláty z manga, avokáda a dalšího skvělého tropického ovoce, a které chutnalo přesně tak, jak mělo, když dozraje na stromě. Jen pár desítek metrů od nás se na stromech vyhřívala skupinka lvů.... čekali asi, co zbyde. :) S plnými břichy jsme se po obědě vydali na prohlídku úplně nově postaveného a otevřeného hotelu Melia Ngorongoro Lodge *****. Hotel stojí přímo na okraji kráteru a máte z každého pokoje nerušený výhled do krajiny. Hotel je velmi moderně a vkusně zařízený. Celému prostoru vévodí otevřená jídlena s vysokým stropem a nepřekonatelným výhledem. Najdete zde i čtecí koutky a samotřejmě s výhledem. :) Za mě je to hotel No.1 pro náročnou klientelu. Po prohlídce hotelu jsme již odjížděli na náš další noční stop a to Olduvai Camp. Ten stojí nedaleko celosvětově nejvýznačnějších archeologických nalezišť Olduvai - zde se dle nálezů vyskytoval první člověk vzpřímený a otud má pocházet celá budoucí civilizace. Je zde i malé muzeum a vykopávky i nadále pokračují. Kemp je postavený jako malá pravěká vesnice mezi skálami a po ránu máte nádherný výhled na východ slunce nad horami a savanou. Tak nějak si představuji Afriku... večer před večeří nás ještě čekala prochátku s místními Masaji, kteří mají kousek od kempu svou domorodou vesnici. Vzali nás k ní a povyprávěli o způsobu svého kočovného života, formě vzdělávání dětí, ale i formě vesnice a polyamorního stylu manželství. Za mě je toto místo, které Vám dá více jak 100 knih a filmů. Pokud odcházíte z večeře, musíte požádat Masaje, aby Vás do stanu odvedli. Jste uprostřed divočiny a kolem kempu se mohou pohybovat zvířata.

Na snídani jsme se přesunuli do jejich sousedního kempu Olduvai Ndogo - menší nový přírůstek, kde není problém si vyžádat ubytování místo hlavního kempu. A již nás čekal přejezd na celodenní návštěvu NP Serengeti - pokud někdo míří poprvé do Afriky na safari, jako první ho napadne Serengeti nebo Kruger. Serengeti je jeden z největších NP parků na světě a celá oblast je zapsána v UNESCU. Celý ekosystém pokrývá i část Keni, za řekou MasaiMara. Právě do oblasti Masai Mara se jezdí v letních měsících pozorovat zvířata, která řeku překračují. Právě zde můžete vidět milonová stáda pakoňů, zeber a antilop v boji s přírodou samotnou, ale i s krokodýli, kteří na ně číhají.  My jsme projeli jižní část parku, kde byl právě konec migrace, ale i tak zde byly stovky a stovky pakoňů sbírající síly na další cestu na sever, aby se pak zase v prosinci otočili a vrátili se po východní straně zpět porodit mláďata. Na oběd jsme se zastavili v kempu Ronjo Camps. Ten den začínalo být už velké teplo a lepší bylo zůstat v autě s otevřenou střechou, kde t za jízdy pěkně větralo. Den jsme zakončili v kempu Togoro Plains. Je to jeden z nejnovějších kempů na kraji rezevace. Zde je k dispozici hostům i bazén i velké rodinné stany. Kemp je postavený kolem velké skály, na kterou můžete vylézt a pozorovat neskutečný západ slunce. Restaurace i celé zázemí je velmi vkusně navržené. V noci nás hlídali lvi, jak jsme zjistili ráno od rangerů. Tedy vždy platí pravidlo, zavolat z pokoje na recepci a vyžádat si doprovod. Po snídani nás čekal druhý den na safari v Serengeti a směřovali jsme k oblasti Grumeti Hills, která je již za bránou Serengeti. Ale nejsou zde žádné ploty, tedy zvířata si mohou volně vybrat, kde se budou pást a lovit. Hned ráno jsme přijeli na naše ubytování se stejným názvem, tedy kemp Grumeti Hills. Jednotlivé stany jsou rozesety po kompích, odtud také název a hned vedle něj je kemp Ikoma Hills, kde jsme měli také prohlídku a drink při západu slunce. Je to právě jedno z mála míst, kde můžete večer vyjet na noční safari. My jsme měli velké štěstí a podařilo se nám najít trojici gepardů, kteří ulovili impalu a dávali si večeři. Stany jsou zde velké a prostorné. Já sama měla stan až pro 4 osoby. A ač je to skoro neuvěřitelné, tak zde teče teplá voda, mají splachovací záchod (nejen tady samozřejmě, ale ve všech kempech, kde jsme byli) a kdyby stěny nebyly plátěnné, tak Vám ani nepřijde, že nejste v bungalovu, ale ve stanu. Ráno nás čekalo ještě "walking safari". To lze z celé oblasti zkusit jen zde. Rozdělíte se na menší skupinky, každá dostane ozborojeného rangera vyrazíte do savany. Dozvíte se nepřeberné množství informací a cestou jsme potkali žirafy a buvoly. Na konci cesty (asi po 5km) nás čekala v jungli u řeky Grumeti připravená snídaně - a zase jste si mohli dát vajíčka, omeletu, čerstvou kávu atd. Jen jsme čekali, zda z řeky vyleze krokodýl nebo ne, protože těch je zrovna na této řece hodně, stejně jako hrochů. Po hodince hodování nás již vezli na letiště - Ikoma stip. Travnatý kus rovné plochy, kde přistanou místní malá letadla pro 16 lidí a odvezou Vás zpět do civilizace. My jsme přesadali cestou do Arushy v Seronera. Pro mě osobně neskutečn zážitek, protože letadlo bylo úplně plné a na mě "zbylo" místo jen vpředu u pilota. Při startu na konci dráhy stály žirafy a nijak je nevyrušilo, že my startujeme....prostě Afrika. :)

Po přistání v Arushe jsme měli ještě čas na výborný oběd a zastávku zpět v Arumeru lodge, kde jsme se převlékli a mohli odjet v klidu na letiště. Na let zpět jsem si zakoupila upgrade do business class. Byl to noční let, který měl mezipřistání v Dar Salaamu pro palivu a další pasažéry. Během stopu jsme mohli zůstat v letadle. Celkový let zpět do Amsterdamu trval skoro 12h. KLM mají v business class plně polohovatelná sedadla, takže jsem se krásně vyspala.

 

 

 

 

 

Destinace jsme procestovali. Poskytneme vám osobní rady.